Poprvé se podívat na nejmenšího potomka lvů berberských mohou v těchto dnech návštěvníci Zoo Olomouc. Cesta ke dvacátému mláděti mimořádně vzácných lvů v Zoo Olomouc ovšem byla poněkud trnitá.
Lví pár Šimon a Lily už úspěšně odchovali šest mláďat, z nichž poslední, Terry a Basty, odjeli ve svých dvou letech do Zoo Liberec. Nastalo napínavé období, kdy se osvědčený chovný pár pokoušel o další potomstvo. Ale jak už se to stává i u lidí, chtít prostě nestačí. Čekání na nového potomka se protáhlo na tři roky, až se chovatelé i lví pár dočkali 11. května.
Narození alespoň jednoho živého mláděte bylo velkým příslibem, tím spíš, že se o potomka začala matka ihned vzorně starat. Z jejího chování je navíc patrné, že i pro ni je to vytoužené mládě.
Dnes už je konečně rodina ve stavu, kdy ji mohou chovatelé v Zoo Olomouc oficiálně představit, i když se vší opatrností.
Jak se situace vyvíjela
11. května proběhl v Zoo Olomouc porod samice lva berberského. Narodila se celkem tři mláďata, z nichž žilo pouze jedno. Pavilon šelem byl v tu dobu několik dní zcela uzavřen a následně jsme nechali pouze zábranu u ubikace lvů, aby měla matka s mládětem v prvních týdnech dostatek klidu. Lvíče se jevilo jako silné a životaschopné.
28. května jsme o lvíčeti poprvé informovali média a druhý den poslali i dvě fotografie pořízené mobilním telefonem ošetřovatelky.
V první polovině června byla provedena první veterinární kontrola, která potvrdila samčí pohlaví. Odpovědní zaměstnanci zoo začali řešit opatření, která by umožnila návštěvníkům pohled do stále zástěnou zakryté ubikace.
Koncem června byla zkušebně odstraněna zástěna a ponechána pouze bariéra zajišťující odstup od skla ubikace. Zhruba po hodině začala být lvice silně nervózní, útočila na sklo a snažila se ukrýt mládě. Ubikace byla opět zakryta.
V první polovině července byla zástěna postupně snižována a následně odstraněna. Lví rodinka je od té doby k vidění ve vnitřní ubikaci na pavilonu šelem, kde tráví velkou část dne. Omezení zůstalo pouze v podobě ohrádky, která pomáhá zachovat odstup od skla. Rodiče chodí i do venkovního výběhu, v tuto dobu se však jejich potomek zatím ukrývá v zadní části ubikace, kde se cítí bezpečně.
Chov lva berberského v Olomouci
Historicky první lvi berberští přijeli do Olomouce v roce 1979. Základ chovu však přinesl až rok 1993 s párem - lvice Zana a samec Vilém. Šimon (*2005 Olomouc) a Lily (*2007 Belfast) tvoří současný chovný pár. Lily vyrůstala v péči člověka a psí feny plemene Akita Inu, přesto se dokázala už třikrát vzorně postarat o své potomky. Zoo Olomouc je jedna z mála zahrad v Evropě, kde se tento poddruhu lva rozmnožuje a má tedy nezanedbatelný podíl na zachování jeho populace. Od roku 1995 zde bylo díky zkušenosti ošetřovatelů, dobrým chovatelským podmínkám a s přispěním štěstí odchováno celkem 20 mláďat.
Lev berberský ve volné přírodě a v evropských zahradách
Dříve obývali oblast celé severní Afriky. Od 1/2 20. století je tento poddruh lva považován za v přírodě vyhynulý. Informace o úplném vyhubení vyvrátila před lety zpráva o jejich chovu ve lvinci marockého krále. Ten ve svém soukromém lvinci choval poslední potomky berberských lvů. Z něj se pak rozšířili do jiných zoo. Lvi berberští se dnes chovají zhruba ve dvou desítkách zoo v Evropě a v několika v Asii. Jejich celková populace čítá kolem 80 jedinců. Chovných berberských lvů je málo a příbuzenských vazeb mezi nimi příliš mnoho, proto je sestavení chovného páru velmi obtížné.
Obecné informace
Místem posledního přirozeného výskytu lva berberského byly nehostinné oblasti pohoří Atlas v severní Africe. Tmavá, bohatá hříva, pokrývající i lopatky, která se táhne až daleko na břicho, delší hustá srst, to vše náleží lvům berberským, kteří patřili s hmotností samců přes 200 kg k největším poddruhům. Na rozdíl od jiných poddruhů lvů žili berberští lvi spíše samotářsky nebo v párech. Kořist těchto šelem tvořili především paovce, jeleni, gazely a někdy i domácí zvířata, čímž si oblibu u domorodého obyvatelstva rozhodně nevysloužili.