Čechovy sady

Obecné

Čechovy sady, tento v pořadí druhý olomoucký městský parkový prostor, datuje svou historii do 30. let 19. století. Stromová alej, později pojmenovaná Jánské stromořadí (Johannes Alle), byla vysázena v sousedství cesty spojující bývalé litovelské předměstí s pevnostní Terezskou branou.

Podobně jako Rudolfova alej (dnešní Smetanovy sady) bylo i Jánské stromořadí v souvislosti s propuknutím prusko-rakouské války vykáceno. Přesto, že bylo hned po ní obnoveno, nejvýznamnější změny doznalo až po roce 1882, když je c. k. říšské ministerstvo války přenechalo městu. Autorem projektu, který změnil stromořadí na veřejný park v přírodně krajinářském slohu, byl opět Max Machánek, podle jehož návrhu byla vybudována také hlavní alej ve Smetanových sadech. Čechovy sady, které nesou svůj nynější název od roku 1918, jsou parkem, určeným především k odpočinku. Stromové patro je tvořeno převážně běžnými druhy dřevin, k nejvzácnějším exotům patří topol úzkolistý (Populus angustifolia) původem ze západní části Severní Ameriky.

Součástí parku je Památník osvobození Olomouce sovětskou armádou odhalený v roce 1945, socha Boženy Němcové profesora V. Navrátila a pomník věnovaný významnému olomouckému grafikovi Karlu Wellnerovi od sochaře Karla Lenharta. K architektonickým zajímavostem parku patří i pevnostní tzv. Litovelská brána, která byla ke vchodu do sadů přenesena v roce 1896.