3. - 27. 1. 2017
18:00 - 17:00
„48“
Při vstupu do ateliéru na čísle popisném 48 Vás udeří …. jistá přeplněnost. Alexandrijská knihovna. V masivním regálu, v koutech, ve skladišti vybudovaném na půdě se tísní role smotaných velkoformátových kreseb. Vrší se na sobě, hřadují jako svitky v nějaké starověké knihovně. Některé jsou poněkud zašlé, pokryté prachem. Nejen prachem času, ale prachem z rozdrcených práškových pastelů, které se usazují i na dalších častěji neužívaných předmětech, policích a knihách.
Mezi rolemi kreseb se vrší stohy obrazů. Velké formáty zaplňují chodbu, dávno zrušené toalety a tlačí se přímo do první místnosti ateliéru. Banánové bedny s naskládanými obrazy menších rozměrů zaplňují každé volné místo ve skříních na chodbě, přetékají ze skladiště na půdě, vyplňují zákoutí vlastního ateliéru, jsou naštosovány v rozích místností. Bedny a bedny: za křeslem, pod stoly, vedle komody, za stojanem.
Ten prostor však evidentně nesdílí jediný umělec.
Při zevrubném prozkoumání je zřejmé, že obrazy a kresby namalovaly a nakreslily (minimálně) dvoje páry rukou a dvě srdce. Díla, byť často obdobných formátů, vytváří jisté vzorce, vyjevují určitý rytmus. Přeskupují se v několik skupin, formací, sérií a cyklů. Doplňují se, vzdalují a přibližují. Patří do stejných i zcela odlišných vesmírů.
Pozoruji sdílení i popírání, míjení i ovlivňování. Robustnost, narativnost, poučenost, zvnitřněnost, grafičnost, konkrétnost, abstraktnost, naivnost, malířskost, kresebnost, přeplněnost, prázdnost, volnost, svázanost, dějovost, divokost, jemnost…
Nyní je to zřejmé: mužskost i ženskost.
Skutečně. Ateliér na č .p. 48 sdílí manželský pár malířů, Bronislava Šnajdrová a Miroslav Šnajdr ml.
„48“
Při vstupu do ateliéru na čísle popisném 48 Vás udeří …. jistá přeplněnost. Alexandrijská knihovna. V masivním regálu, v koutech, ve skladišti vybudovaném na půdě se tísní role smotaných velkoformátových kreseb. Vrší se na sobě, hřadují jako svitky v nějaké starověké knihovně. Některé jsou poněkud zašlé, pokryté prachem. Nejen prachem času, ale prachem z rozdrcených práškových pastelů, které se usazují i na dalších častěji neužívaných předmětech, policích a knihách.
Mezi rolemi kreseb se vrší stohy obrazů. Velké formáty zaplňují chodbu, dávno zrušené toalety a tlačí se přímo do první místnosti ateliéru. Banánové bedny s naskládanými obrazy menších rozměrů zaplňují každé volné místo ve skříních na chodbě, přetékají ze skladiště na půdě, vyplňují zákoutí vlastního ateliéru, jsou naštosovány v rozích místností. Bedny a bedny: za křeslem, pod stoly, vedle komody, za stojanem.
Ten prostor však evidentně nesdílí jediný umělec.
Při zevrubném prozkoumání je zřejmé, že obrazy a kresby namalovaly a nakreslily (minimálně) dvoje páry rukou a dvě srdce. Díla, byť často obdobných formátů, vytváří jisté vzorce, vyjevují určitý rytmus. Přeskupují se v několik skupin, formací, sérií a cyklů. Doplňují se, vzdalují a přibližují. Patří do stejných i zcela odlišných vesmírů.
Pozoruji sdílení i popírání, míjení i ovlivňování. Robustnost, narativnost, poučenost, zvnitřněnost, grafičnost, konkrétnost, abstraktnost, naivnost, malířskost, kresebnost, přeplněnost, prázdnost, volnost, svázanost, dějovost, divokost, jemnost…
Nyní je to zřejmé: mužskost i ženskost.
Skutečně. Ateliér na č .p. 48 sdílí manželský pár malířů, Bronislava Šnajdrová a Miroslav Šnajdr ml.
Galerie Caesar
Galerie Caesar